Průvodce psí reprodukcí

 

..... tak zní název nové odborné publikace MVDr. Renaty Kvapilové a MVDr. Romana Kvapila,

 

která je určena jak pro začínající, tak pro zkušené chovatele psů. Pojednává o fyziologických základech chovu

psů s ohledem na nejnovější veterinární a chovatelské poznatky.

 

Níže naleznete ukázku z kapitoly "Krytí" a naši malou recenzi. 

OBSAH:

 

MVDr. Roman Kvapil se narodil v roce 1967 v Moravské Třebové. Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně promoval v roce 1990 s titulem veterinární lékař. Po dokončení vysoké školy absolvoval na VFÚ rok postgraduálního studia na Ústavu genetiky. Od roku 1991 provozuje soukromou veterinární praxi pro malá zvířata. Pro veterinární lékaře přednáší na odborných seminářích pořádaných ČAVLMZ a firmou Merial. V odborném časopise Veterinářství publikoval několik kazuistik a překladů. Je členem Komory veterinárních lékařů České republiky, České asociace veterinárních lékařů malých zvířat (ČAVLMZ) a její kardiologické sekce. Účastnil se mezinárodních veterinárních kongresů WSAVA (Berlín 1993) a FECAVA, SCIVAC (Bologna 1998), WSAVA (Praha 2005). Pro chovatelskou veřejnost publikoval v časopisech Pes přítel člověka, Svět psů, Překvapení, ABC, Mazlíček a přednáší v rámci rekvalifikačních kurzů SVOPAP.

 

MVDr. Renata Kvapilová se narodila v roce 1966 v Praze. Na Veterinární a farmaceutické univerzitě v Brně promovala roku 1992 s titulem veterinární lékař. Je členem Komory veterinárních lékařů České republiky, České asociace veterinárních lékařů malých zvířat (ČAVLMZ). Účastnila se mezinárodního veterinárního kongresu FECAVA, SCIVAC (Bologna 1998). V letech 1993 – 97 absolvovala odbornou praxi na Veterinární klinice. Od roku 1997 provozuje soukromou veterinární praxi pro malá zvířata. Pro chovatelskou veřejnost publikovala v časopise Pes přítel člověka. Od roku 1980 se zabývá chovem a výcvikem psů. Odchovala několik vrhů boxerů a bostonských teriérů. Pravidelně se zúčastňuje chovatelských akcí (výstavy psů, zkoušky z výkonu psů a závody), kde dosáhla řady úspěchů. Je členem Boxerklubu ČR, Boston terrier clubu při 1.CZ Yorkshire terrier club, 1.Club für BOSTON-TERRIER in Deutschland e.V. a členem ZKO Brandýs n/Labem.

 

Malá ukázka:

4. Krytí

 

a. Určení nejvhodnější doby krytí

 

Naprostá většina chovatelů má zájem o co nejúspěšnější odchov. A právě proto jim do­poručujeme, aby si nechali určit nejvhodnější dobu ke krytí feny. K tomu existují jednodu­ché laboratorní metody, kterými lze stanovit, kdy bude krytí nejúspěšnější. Samozřejmě je nutné znát fyziologický průběh hárání feny a brát na něj ohled při vyhodnocování labo­ratorních vyšetření. Cílem je přitom stanovení přesného termínu ovulace vajíček u feny.

Vyšetření jsou pro stanovení doby úspěš­ného krytí velmi přesná. Například úspěšnost krytí a inseminací vedených pomocí poševní cytologie a progesteronového testu dosahu­je až 95%. Použije-li chovatel těchto osvěd­čených metod, může očekávat větší počet štěňat ve vrhu. Jak plyne z textu, u většiny fen lze úspěšnost krytí zajistit pozorováním změn probíhajících na přezce (zduření a vý­tok) a změn chování (zájem o psa). Nicméně v některých situacích (zahraniční krytí), a dále asi u třetiny fen, je doporučitelné laboratorní vyšetření, které napomůže přesněji stanovit ideální dobu pro krytí.

 

i.                    Zevní projevy a chování feny

 

Obecně je uznáván 9. až 3.den hárání jako optimální doba ke krytí. Přitom se vychá­zí z průměrných hodnot délky hárání 0 až 2dní a z poznatku, že k ovulaci dochází v první třetině říje. Avšak vzhledem k vysoké fyzio­logické variabilitě délky jednotlivých fází po­hlavního cyklu fen platí uvedené doporučení pouze pro 2/3 populace fen. Okolo 32% fen má toto optimum před devátým dnem nebo po třináctém dni říje. 

 

1. Chování feny

Mnoho chovatelů ke stanovení nejvhod­nější doby ke krytí používá vyhodnocení cho­vání feny.

Již během proestru fena silně přitahuje psa a dovádí sním, avšak bližší kontakt obvykle odmítá a nenechá se nakrýt. Teprve v době kolem ovulace se fena psovi nastavuje, sama ho vyhledává a v jeho blízkosti nebo při dráž­dění přezky a hrázky dává ocas na stranu. Vez­meme-li v úvahu fakt, že ovulace se nejčastěji objevuje 2. až 3. den estru, což je v průměru 0 až 4 dní od začátku krvavého výtoku, vy­chází nám, že optimální plodnosti dosahuje fena 3 až 5 dní po projevení prvního zájmu o psa nebo 2 až 3 dny poté, co prvně dovolila psovi vzeskok. Svolnost feny k vzeskoku psa je jednou z nejspolehlivějších chovatelských me­tod určení nejvhodnější doby krytí. Má však svá omezení. Některé feny (zvláště bojácné, nervózní a poprvé kryté) mohou odmítat psa v průběhu celého hárání, naopak u menšího procenta fen se objevuje prodloužené období svolnosti, leckdy delší než 0 dní.

 

2. Výtok z pohlavních cest

Během proestru, který trvá v průměru 9 dní, se objevuje intenzivní krvavý výtok. Ten na přelomu proestru a estru získává vzhled světle růžové barvy (vzhled masové vody). U většiny fen je optimální čas plodnosti 0. až 4. den po objevení se prvních známek krvavého výto­ku nebo 2 až 3 dny poté, co se objevuje světlý výtok. Malé procento hárání může však probí­hat bez výtoku nebo s minimálním výtokem, naproti tomu u některých fen krvavý výtok přetrvává během celého hárání beze změn. Proto i tato metoda se musí brát s rezervou.

 

 

 

 

 

 

 

Více na www: http://www.reprodukcepsu.com/

 

Náš názor:

"Průvodce psí reprodukcí" je zdařilé dílo, které by, přes svou útlost, určitě nemělo chybět v knihovničce začínajícího chovatele. Zajímavé informace a moderní postupy v něm najdou i ti zkušenější. Kniha zaujme názornými fotografiemi i četnými statistikami chovu. Poněkud rušivě však působí včlenění reklamy do textu a to na více místech. Určitě by bylo vhodnější umístit ji na závěr, jako nutnou přílohu.