S naháčkem do Itálie

 

    Na začátku září jsme se vypravili na čtrnáctidenní dovolenou do italského letoviska Lido di Spina.

    Alhaque absolvovala nezbytnou veterinární prohlídku před cestou, byla očipována a ošetřena preventivním prostředkem proti srdečním červům.

    Ačkoliv byl už takřka konec sezóny, počasí nám přálo a moře mělo příjemnou osvěžující teplotu. Nechtěla jsem příliš narušit navyklý režim, který je pro psa velmi důležitý, takže dopoledne měla klid a zůstávala v apartmánu a po odpolední kávové siestě s námi nadšeně vyrážela na pláž. Procházky po pláži se staly její vášní – bylo tu toho tolik k objevování, hrám a k jídlu! A navíc – mnozí Italové žasli nad půvabem nahatého psíka a svůj obdiv dávali krásně hlasitě najevo, z čehož byla Hakula v „sedmém nebi“ a každému z nich věnovala svůj nezapomenutelný úsměv a vděčný pohled černých oček. Což teprve, když se tříkilové psí tělíčko vrhalo do vln a tahalo z vody mnohem větší aporty než bylo samo! To bylo divadlo!

    Mnohem nepříjemnější zážitky ji i mně čekaly v hotelové koupelně, všechen ten písek se solí se musel smýt a srst i kůže ošetřit olejovým přípravkem.

    Společně jsme navštívili proslulé město lovců mořských úhořů "malé Benátky" Comaccio. Věřte, že i tady Haki dokonale reprezentovala svou rasu - zájem o naháče tam byl opravdu enormní.

    Každé druhé ráno jsme obcházeli rybáře v Porto Garibaldi a kupovali čerstvé plody moře, které se svou nezaměnitelnou chutí rozhodně nedají splést s těmi mraženými. Večer se pak připravovaly speciality z místních surovin a Haki dostala pokaždé ochutnat. Ve větší společnosti se bohužel nedalo zabránit jejímu rozmazlování, skoro mi připadalo, že je Haki něco jako myčka nebo kontejner :)

    Bohužel nám závěr dovolené poněkud poškodilo hlášení o tropické horečce v okolí Ravenny, přenášenou moskyty. Všichni jsme byli silně doštípaní a snad jen na pláži za plného slunce nás komáři neobtěžovali. Od Ravenny jsme byli asi 25 km a ještě před onou zprávou jsme byli toto město starodávných mozaiek navštívit. Snad jen Hakulka neměla jediný štípanec – buď komárům „nevoněla“ anebo pomohl přípravek proti dirofilarióze, blechám a klíšťatům.

    Naštěstí se nikomu špatně neudělalo (což musím zaklepat, poněvadž jsme zpátky teprve 2 dny a inkubační doba je 7 dnů..) a úplně v pohodě a dobré náladě jsme se vrátili do Čech.

   

    Pokud se budete chtít vypravit s psíkem do Itálie, pak je zapotřebí Mezinárodní pas zvířete, identifikace tetováním či mikročipem a očkování proti vzteklině (stáří vakcinace v rozmezí 12 až 20 dnů, ne starší 11 měsíců). Itálie nedovoluje umístění štěňat mladších 3 měsíců na svém území. Aktuální informace o cestování se psy, kočkami a fretkami pro rok 2007 naleznete na stránkách Státní veterinární správy ČR.

Možná se Vám budou hodit i tyto stránky:

http://www.italie-online.cz/zakladniudaje.htm

http://www.autostrade.it/

http://maps.google.com/

Víte, že:

    S růstem cestování se psy stoupá riziko importovaných parazitárních infekcí, mezi něž řadíme i dirofilariózu. Dirofilarióza je onemocnění psů, které se v minulosti vyskytovalo pouze v oblastech s tropickým a subtropickým klimatem (například Itálie, Španělsko, Chorvatsko, Turecko atd.). V současné době se díky globálnímu oteplování a častějšímu cestování lidí i zvířat tato infekce stává aktuální i v našich zeměpisných šířkách (Maďarsko, Slovensko, Česká republika). Původcem dirofilariózy je hlístice vlasovec psí Dirofilaria immitis. Dospělci mají velmi štíhlé tělo dobře uzpůsobené k životu v cévách. Samice dosahují délky 25 - 31 cm, samci jsou menší (12 – 20 cm). Samice kladou drobné larvičky přímo do krevního oběhu, kde cirkulují. Jako mezihostitelé se uplatňuje více než 60 druhů komárů (rody Culex, Aedes a Anopheles), včetně druhů vyskytujících se běžně na území České republiky. Hlavním napadaným druhem je pes domácí. Člověk, stejně jako někteří další savci, může figurovat jako aberantní hostitel, ve kterém vývojový cyklus hlístice není ukončen. Přesto se dirofilarióza řadí mezi nebezpečné zoonózy a terapie je pouze chirurgická.

    Projevy u napadeného zvířete: různě závažné onemocnění srdce a plic, které se ale rozvíjí velmi pozvolně. Většina infikovaných psů nevykazuje po měsíce a někdy i roky žádné příznaky. Napadení psa větším počtem parazitů vede k rozvoji srdečního selhání doprovázeného silným dávivým kašlem, dušností - především po zátěži, zvíře má většinou zvýšenou frekvenci tepu, má špatnou kvalitu srsti, je vyhublé, dochází k hromadění tekutiny v dutině břišní a otoku končetin. Rozvinuté onemocnění lze diagnostikovat na základě kardiologického (poslech, EKG), rentgenologického a ultrazvukového vyšetření srdce a plic.

Léčba – chemoterapeutika. Prevence: pravidelná aplikace preventivních preparátů v měsíčních intervalech po celé období aktivity komárů (Stronghold®, Revolution® - spot on, atd..)

 

Zdroj:

SVOBODOVÁ, Zuzana. Podkožní a srdeční dirofilarióza [online]. Dostupné z WWW: <http://www.zlatyretrivr.cz/view.php?nazevclanku=podkozni-a-srdecni-dirofilarioza&cisloclanku=2007050003>.

MIŠOŇOVÁ, Petra. Problematika dirofilariózy psů v České republice [online]. Dostupné z WWW: <http://www.vetweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=2777>.